Divadlo?

Už som sa zľakol, že zasa nejaké výrubové konanie..... http://www.youtube.com/watch?v... P.S.: „Zakliate mesto (Košice) môže zachrániť iba tajomná „čistá bytosť“, ktorú sa vydá hľadať malé dievčatko so svojimi pomocníkmi.“ Asi na tom niečo bude, súhlasím.

budu aj stredoveke napitky...?

Jaké byly svatojánské byliny? (Bio č6/2000) K době nadcházejícího letního slunovratu, spojeného u nás v historické křesťanské tradici se svátkem sv. Jana, se pojí nesčetně zvyků, pověr a tradic. V řadě z nich hraje kromě základních živlů jimiž byly především oheň ( skákání přes oheň znamenalo očistu minulých hříchů a skok do nové budoucnosti) a voda ( např. voda v podobě ranní rosy působila na očišťování těla a posílení zdraví) významnou roli také tzv. svatojánské býlí nebo svatojánské byliny. Do této skupiny rostlin patří několik dobře známých léčivek, které však mají, jsou-li natrhané v den sv. Jana, respektive o svatojánské noci, mimořádné účinky a magické působení. Tyto byliny však bylo třeba trhat na místech co nejméně navštěvovaných, kde byly nejsilnější. Konkrétně k svatojánskému býlí patřily třezalka, pelyněk černobýl, kapradí a dále mateřídouška, máta, heřmánek, divizna, bazalka, libeček, dobromysl, majoránka a devětsil. Zejména první tři, tedy třezalka, černobýl a kapradí, měly největší význam a působení. Třezalka se v lidovém podání označovala přímo jako bylina sv. Jana a měla velký význam při léčení nemocí. Pelyněk sloužil coby důležitý prostředek při rituálech koupání a ohně ale také k potírání zlého vlivu čarodějnic. Kapradí pak v sobě neslo snad nejmystičtější a obecně nejznámější účinek. Rozkvétalo v předvečer svatojánské noci zlatým květem a ten kdo ho získal byl nejen chráněn před neštěstím ale získal i mimořádný dar nacházet ukryté poklady... Svatojánské byliny působily a používaly ve svém celku k mnohým úkonům zejména v hospodářství ale i k magickému očišťování, při milostných rituálech a předpovědí budoucnosti, dále měly ochránit před zlem a před nemocemi ale i čarodějnicemi. apod. . Velký význam měly i jednotlivé druhy. Např. již zmíněný pelyněk černobýl znamenal ochranný a očistný prvek pro člověka i přírodu. Byli jím ověnčeni mladí lidé při koupelích ve studánkách, jezerech i řekách. Ochraňoval lidské obydlí před neštěstím a proto se zavěšoval doma na zeď nebo na trám nad stolem. Umožňoval také hádat jaké osudy čekají členy domácnosti v budoucnu. Byl též významnou bylinou chránící před působením čarodějnic. Ty dokázaly, nebyly - li o svatojánské noci splněny určité podmínky a chování ( nesmělo se např. nic z domu půjčovat jiným lidem) způsobit hospodářství škodu - např. tzv. "vzaly" kravám mléko. Podařilo - li se čarodějnici krávu uhranout, pak se taková kráva musela natírat odvarem z pelyňku, aby se toto uhranutí napravilo a kráva začala opět dojit. Svatojánské byliny se také preventivně vkládaly jako ochrana před zlem do chléva (musely být nasušeny z loňska), v domácnosti se stlaly po zemi jako okrášlení i přímá, svého druhu praktická ochrana; vyháněly totiž blechy, šváby a jiný obtížný hmyz. http://www.gengel.webzdarma.cz... btw. http://tomcofcik.blog.sme.sk/c... http://stefanbaco.blog.sme.sk/...